|
|
Preconditions of Democracy: How forced democratization depends on transformation and state-building characteristics
Kraft, Michael ; Hays II, George (vedoucí práce) ; Laryš, Martin (oponent)
Military Democratic Intervention is a common strategy of foreign interaction especially since World War II. However, the question why some interventions are successful in implementing democracy and others are still not answered satisfactorily. Whereas the scientific debate so far focused on mission specific characteristics including variables such as personnel or financial equipment of interventions, the underlying assumption of this work is that external democratized countries need to exhibit the same preconditions as countries internally democratized. Therefore, the transition and state-building literature is investigated and five clusters of preconditions for successful democratization is developed. With a Qualitative Comparative Analysis, a dataset comprising 27 cases, eight variables and the outcome variable, the author provides evidence for the significance of all five clusters. Most importantly, the level of human development and modernization as well as the predecessor regime type and the experience with democratic experience strand out. Further, the combination of the variables of high GDP, an ethnically homogeneous society and a democratically ruled neighborhood are identified as variables sufficiently influencing successful democratization after a military intervention. These results...
|
|
|
EU's Imperialism: Contemporary CSDP Missions
Šmardová, Martina ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na současné mise Společné bezpečnostní a obranné politiky Evropské unie z pohledu kritické literatury zabývající se imperialismem, state-buildingem a capacity- buildingem. State-building a capacity-building se postupně stal dominantním přístupem vůči slabým a selhávajícím státům, který je v kritické literatuře, mj. z Davida Chandlera, z něhož bude práce vychází, spojován s uplatňováním moci a vlivu. Práce prostřednictvím analýzy intervenčních praktik ve zvolených případech tuto Chandlerovu tezi rozpracuje.
|
|
|
European Union as a State-Building Power
Zdrálek, Jan ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rolí Evropské unie jako state-building power. Zaměřuje se na zahraniční politiku EU optikou fenoménů state-buildingu ve třech vybraných regionech: západní Balkán, Východní partnerství a Jižní sousedství. Práce nejprve prezentuje EU jako stále mocnějšího mezinárodního aktéra a také jako normative power. Poté je uvedený přehled dosavadní literatury ke state-buildingu se speciálním zaměřením na neoliberální pojetí Francise Fukuyamy a kritický přístup Davida Chandlera. Práce je metodologicky ukotvena ve Kvalitativní komparativní analýze (QCA), konkrétně ve formě tzv. four-value fuzzy set, která umožňuje spojit kvantitativní a kvalitativní přístupy. Analýza operuje se 23 případy (státy) a pěti proměnnými za účelem zhodnocení unijních praktik state-buildingu vzhledem k odolnosti (resilience) cílených států. Závěr práce vychází z mírného zobecnění umožněného výsledky QCA a shrnuje, že EU lze skutečně považovat za state-building power, neboť svými kroky posiluje odolnost (resilience) států.
|
|
|
Democracy assistance policies of the US and the EU: different approaches and their causes
Hornát, Jan ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; van Hüllen, Vera (oponent) ; Fawn, Rick (oponent)
Spojené státy americké a instituce Evropské Unie jsou nejvýraznějšími aktéry na poli podpory demokracie ve třetích zemích. V posledních dvou dekádách vydali tito dva aktéři na podporu zrodu a konsolidace demokratických režimů desítky miliard dolarů. Jejich zájmy se tedy mohou zdát vzájemné - oba se snaží skrz finanční spolupráci pomoci vytvořit demokratické zřízení v cílových státech, aby se tyto pak staly součástí komunity demokracií a přispívaly ke stabilitě světového ekonomického a politického systému. Avšak pokud nahlédneme na přístupy a strategie, které USA a EU používají na podporu demokracie, zjistíme, že jsou často zcela rozdílné a v některých ohledech i protichůdné. Proč se přístupy obou aktérů liší, pokud chtějí dosáhnout identického cíle? Nebo jsou po bližším zkoumání cíle těchto aktéru poněkud odlišné? Problém nastává v tom, že demokracie jako taková je rozporný koncept, a tak je nutné se dotazovat: pokud šíříme demokracii, tak jaký její typ? Pokud financujeme rozvoj té či oné instituce, jaký model demokratického zřízení tím vznikne? Práce přejímá konstruktivistický pohled na tuto problematiku a demonstruje, jak odlišné demokratické identity obou aktérů vytváří různé pohledy na proces demokratické transformace a v důsledku i rozdílné přístupy k politice podpory demokracie. První část...
|
|
|
Impact of the international community on ethnic conflicts in the Western Balkans
Hrušík, Michal ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Stojarová, Věra (oponent) ; Polišenská, Milada (oponent)
Dizertačná práca je venovaná analýze rôznych stratégií a postupov medzinárodného spoločenstva pri riešení konfliktov vznikajúcich v dôsledku rozpadu bývalej Juhoslávie od r. 1991. Práca je rozdelená na dva hlavné bloky - prvý sa zaoberá historiografickým popisom udalostí v predmetných krajinách s dôrazom na rôzne mierové plány a iniciatívy navrhované a predostierané medzinárodným spoločenstvom, zatiaľ čo druhý kladie dôraz na potenciálne bezpečnostné hrozby, ktorým daný región môže v budúcnosti čeliť. Zároveň sa z niekdajších chýb a zlyhaní pokúša abstrahovať ponaučenia, ktoré by pre medzinárodné spoločenstvo mali byť pri riešení prípadných nových konfliktov relevantné. Ako hlavné kritérium pri výbere krajín, ktoré sú v tejto práci analyzované, mi slúžila súčasná relevancia vzniku bezpečnostných hrozieb v podobe etnických konfliktov - vynechané je tak napr. Chorvátsko, ktoré síce bolo významným aktérom etnického konfliktu v r. 1991-95, avšak vzhľadom na významnú elimináciu srbského menšinového zastúpenia v dôsledku operácie Oluja táto krajina nepredstavuje významnejšie ohnisko možnej eskalácie etnicky motivovaného napätia. Predmetom analýzy sú tak primárne dva regióny - prvým je Bosna a Hercegovina, ktorá sa stále nedokázala vysporiadať s politickým patom v dôsledku nefungujúceho konsociačného...
|
|
|
Budování Iráku po roce 2003
Aliová, Naďa ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce s názvem "Budování Iráku po roce 2003" bylo zpracování případové studie týkající se iráckého nation-buildingu v letech 2003 - 2011 a zodpovězení otázky, do jaké míry je tento proces úspěšný. Konceptuální zastřešení a východisko pro vyhodnocení úspěšnosti iráckého případu poskytuje analytický rámec německého politologa Jochena Hipplera. Práce je členěna do pěti kapitol. První diskutuje a vymezuje pojmy národ a nation-building. Obsahem druhé kapitoly zamýšlené jako nezbytné "uvedení do kontextu" je obecná etnicko-náboženská charakteristika iráckého obyvatelstva a stručný přehled historie iráckého státu do roku 2003. Následující tři kapitoly jsou již věnovány Hipplerovým komponentům úspěšného nation-buildingu (integrující ideologie, národní integrace, funkční státní aparát). Třetí kapitola zkoumá, zda je v Iráku přítomna národní identita, jíž jsou podřízeny identity partikulární (etno-sektářské), či nikoliv. Čtvrtá kapitola je věnována kurdskému regionu v kontextu širších kurdsko-iráckých vztahů a jejich implikaci pro proces národní integrace. Pátá kapitola rozebírá funkčnost státního aparátu z hlediska vládnutí, zajišťování bezpečnosti a poskytování základních služeb obyvatelstvu. V závěru práce shrnuje hodnocení úspěšnosti iráckého nation-buildingu v jednotlivých...
|
|
|
State-building and developing governance capacity in East Timor
Šestáková, Michaela ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá state-buildingem na případové studii Východního Timoru. Východní Timor v roce 1999 nenaplňoval kapacitu vládnutí, a tak mezinárodní společenství rozhodlo o nutnosti zasáhnout a provést rekonstrukci státu. Východní Timor rozhodně není prvním případem mezinárodního state-buildingu, ale svým rozsahem je výjimečný. Organizace spojených národů ustavila misi UNTAET s konečnou dobou působnosti, která však byla dvakrát prodloužena až do května roku 2002. Práce se zabývá mezinárodním budováním státu a jeho souvislostí s lokální účastí a sounáležitostí. Cílem této práce je za prvé, určit zda UNTAET jakožto peace-buildingová operace byla úspěšná. Druhou výzkumnou otázkou pak je to, jaké aspekty budování státu pomohly zlepšit vládnutí a veřejnou správu ve Východním Timoru. Práce staví na teoretickém základě, že jsou to právě lokální aspekty, které pomohly UNTAET, respektive Východnímu Timoru, ve zlepšení výkonu ve veřejné správě a vládě. Tato hypotéza je podrobena kritickému výzkumu metodou sledování procesu v období od podzimu 1999 do května 2002, kdy byl ustaven nezávislý stát Timor-Leste. Ačkoliv mise UNTAET byla úspěšná ve vytváření pilířů pro oblast vlády a administrativy, zapojení lokálních obyvatel nebylo uskutečněno na dostatečné úrovni. Limitovaný úspěch může být dán za vinu...
|
|
|
Intervence v Afghánistánu: sovětská a americká zkušenost
Tzoumas, Janis ; Matějka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Tématem diplomové práce je analýza přístupu Sovětského svazu a koalice vedené Spojenými státy k budování státu v Afghánistánu, které dnes, podobně jako v minulosti, probíhá v kontextu války proti protivládnímu odboji. Analýza budování státu v oblasti politiky, hospodářství a bezpečnosti ukazuje, že se interventi v obou případech zaměřili na budování silně centralizované vlády, přestože byl tradičně vztah venkova k ústřední vládě v Kábulu charakterizován širokou autonomií. Snaha interventů v tomto směru byla navíc provázena exportem cizorodých politických struktur a pozornost je proto věnována také otázce, do jaké míry přístup interventů k modernizaci afghánské společnosti přispěl k rozvoji neutichajícího konfliktu.
|
host ::
RSS.